Přejít na obsah

Zjevení

Také v jazyce: Polski · English · Deutsch

Zjevení

Co je zjevení

Zjevení je přelud z datadisku „Zaklínač 3: O víně a krvi“ (2016) - přízrak neviditelný i pro zaklínačovy oči, považovaný za ducha mrtvého, který za života napáchal zlo a po smrti nemůže najít klid bez odpuštění. V knihách Andrzeje Sapkowského se jako příšera nevyskytuje - polské slovo zmora, pod nímž ho zná polská verze hry, padá jen v lidových pověrách postav. Je to tvor ze hry, postavený na slovanské představě nočního démona, který trápí spící.

V polské verzi hry se jmenuje zmora, v anglické umbra, v české zjevení.

Zjevení ve hře

Bestiář „O víně a krvi“ otevírá posměšný názor Sabiny z Dalu, mystičky a kněžky proroka Lebedy: zjevení je jen nečisté svědomí a historky o něm si vymýšlejí ti, kdo hřešili a nemohou spát. Dále však zazní vysvětlení filozofů: zlý skutek, zvlášť křivda spáchaná na nevinné bytosti, zanechá v duši trvalou stopu a nedovolí jí odejít ani po smrti.

Ve své éterické podobě může zjevení přijmout jakýkoli tvar. Pouhým okem ho nevidět - jediný známý způsob, jak ho spatřit, je uvést se do změněného stavu vědomí silným halucinogenem, například odvarem ze sinalky obecné. Vidí ho však některá zvířata, zvláště koně. Stopy jeho přítomnosti jsou nepřímé: mrtvé můry, krev na lůžku oběti, její postupné slábnutí. Zjevení totiž v noci navštěvuje živé, pije jejich krev a postupně je zbavuje sil.

„Klepniny klepy“

Jediné zjevení, které Geralt ve hře potká, je duch z vedlejšího úkolu „Klepniny klepy“ v Toussaintu. Poustevnice Pinastri, spojená s hnutím flagelantů, se Geralta na uvítanou ptá, zda je opravdu člověk, a pak si stěžuje, že ji každou noc trápí neviditelný přízrak v podobě koně. Za pomoc může zaplatit jen bramborami. V chýši zaklínač najde mrtvé můry, sušené houby a krvavé stopy na lůžku, které se za poustevnou ztrácejí. Aby přízrak vystopoval, vypije halucinogenní odvar ze sinalky - ztratí vědomí a po probuzení začne rozumět řeči zvířat. Klepna k němu promlouvá mužským hlasem a vede vyšetřování spolu s ním.

Kůň-zjevení se objeví před poustevnou a uteče. Honička vede na hřbitov pod hradem na Jeřábí hoře, kde cestu zastoupí přízračné pantery, a dál ke hrobu rytíře Marcella Clericiho, bývalého milého Pinastri. Marcello, kdysi chudý, se stal panošem a pak rytířem, aby ji vytrhl z bídy. Na turnaji, když ho shodil ze sedla, ubil před jejíma očima k smrti svého koně Žára a žena mu to nikdy neodpustila. Po smrti se k ní vrací jako kůň-zjevení - aniž by tušil, že se pro ni stal démonem - protože hledá odpuštění. Úkol končí dvěma způsoby: Klepna může duchovi odpustit jménem zabitého koně a zjevení pak odejde navždy, nebo s ním Geralt bojuje stříbrným mečem potřeným olejem proti přeludům. Vítězství v boji však přinese jen chvilku klidu - duch se nakonec vrátí. Odměnou je rytířský ocelový meč z náhrobku a po boji trofej ze zjevení: stejně jako ono neviditelná (vidět je jen provaz s hákem), kterou nejde prodat ani zahodit.

Zmory v knihách

V sáze slovo zmora neoznačuje konkrétní příšeru, ale lidovou představu. Ve „Věži vlaštovky“ zazní dlouhá řeč o pověrách spojených s předvečerem Saovine: té noci táhnou duše zemřelých, prochladlé na holých polích, do lidských domovů za teplem a jídlem, a proto jim je třeba na prahu nebo na mlatě nechat misku jídla. Pokud tam zmory nic nenajdou, po půlnoci vejdou do chalupy samy. Zmory v Sapkowského próze přivolává i vyděšené dítě, které se ptá matky, zda se blíží démoni, Divoký hon nebo zmory z pekla - a matka odpovídá, že je to něco horšího: lidé.

Zmora ve víře

Mimo svět Zaklínače je zmora (také mora, mara) démon ze slovanské a polské lidové víry, v češtině nejbližší můře. Jméno souvisí se starým kořenem označujícím smrt, odtud příbuznost s Moranou a polské rčení „sen mara, Bóg wiara“ (sen je přelud, věřit se má Bohu). Zmorou se měla stát duše hříšníka, člověka, kterému bylo ublíženo, nebo toho, kdo zemřel bez zpovědi. V noci sedá spícím na prsa, dusí je, pije krev a sesílá zlé sny - dnes se tato vyprávění vysvětlují spánkovou paralýzou. Proto dodnes polské „zmora“ (stejně jako české „noční můra“) znamená zlý sen nebo něco, co nedá pokoj. Věřilo se také, že nasycená zmora ve stáji osedlá koně a žene je do vyčerpání a pak je nechá se zcuchanými hřívami. Hříšná duše, noční pití krve a motiv koně v úkolu z „O víně a krvi“ z těchto pověstí zřetelně čerpají.

Zjevení (zmoru) nelze zaměňovat s nocnicí, která je ve světě Zaklínače samostatnou bytostí.

Časté otázky

Vyskytuje se zjevení v knihách o zaklínači? Ne jako příšera - objevuje se výhradně v datadisku „Zaklínač 3: O víně a krvi“. Ve „Věži vlaštovky“ padají zmory jen v lidových pověrách o Saovine.

Jak uvidět zjevení v Zaklínači 3? Jen po vypití halucinogenního odvaru ze sinalky, který v úkolu „Klepniny klepy“ dá Geraltovi poustevnice Pinastri. Zjevení vidí i koně.

Odpustit zjevení, nebo s ním bojovat? Odpuštění jménem zabitého koně uzavře věc navždy. Boj přinese trofej, ale rytířův duch se k poustevnici nakonec vrátí.

Jak porazit zjevení? Stříbrným mečem s olejem proti přeludům - i když v úkolu „Klepniny klepy“ je to horší řešení než odpuštění.